Po měsíci u vody

Po měsíční pauze jsem se dostal konečně k vodě. Jako letos po několikáté, i tentokrát jde o celovíkendovou výpravu. Volbu revíru za mě vyrešil kolega, který mě požádal, zda s ním nepojedu na solidně rozjetej flek. No proč ne. Ačkoli noční teploty již směrují pod mnou stanovenou hranici hotelového typu, balím vše potrebné a v pátek ráno vyrážím směr prehrada.

Na místě na nás čeká pripravená loď. Po nalodění všeho potrebného vyrážíme asi na kilometr vzdálené místo. Nádherně čistá voda a podzimní scenérie do nás vnáší klid a pohodu. Na kochání a odpočinek bude dostatek času. Palpost ukrytý v listnáčích je volný. Vynášíme hromadu báglů a jako první stavíme stojany, sestavujeme pruty a nabíjíme ostré. Sniper je jasnou volbou a doufám, že nezklame. Kolega volí otestované boilie CC MOORE Odyssey XXX. Na jednom prutě používám hrubší sestavu a to s háčkem ASHIMA č.4 a na druhý jde KORDA velikosti 10. Velký rozdíl, ale záběry ukáží co bude na zdejší šupináče platit. Pred námi sestupuje breh do patnácti metrů, na němž jsou parezy a pak prudce padá do dvacetimetrové hloubky. Děsivé, avšak ověrené J. Je jasno a sluníčko prohrívá mělčinu v níž se ještě občas mihne rybka. Noc bude krutá. Montáže prosviští vzduchem, hlt pivka a jde se chystat provizorní obydlí. Po očku oba sledujeme pruty. Vše je jak má a zbývá prostrít stůl plný dobrot pro naše mazlíky. Mícháme pelety různých velikostí a druhů s boiliem . Většina produktů pochází z dílny firmy Best Baits, které mě již několikrát nenechali na holičkách. Odpoledne uteče jak voda v potoce a rychle se stmívá. Aktivita ryb na hladině stoupá a teplota vzduchu klesá. Snad jsem nic nepodcenil a postupně vrstvím, jak cibule. Jemně se zachvěje špice a já vystrelím k prutu. Pojď, pojď. Svingr se ani nehne. Do desíti se už žádná akce neodehraje a my míríme srovnat kosti.

Noc v masivním spacáku prežívám bez újmy na zdraví a plný sil vyrážím s úderem šesté do boje. Ryby jsou na hladině jak v létě. Nechápu, co tam hledají v mrazu a nad dvaceti metrovou hloubkou. Co je, ale potěšující, že se drží neustále nad naším krmným místem. Alláh akdar“ krepčí Ali ještě rozespalým hlasem na celou prehradu. Co bude dál? Mlha se začíná rozestupovat a rozednívá se. S prvním zákrmem začínají chodit nesmělé záběry. Zprvu nereagujeme a postupně zjišťujeme, že není nač čekat a s větším zaškubnutím ji musí mít. Záseky sedí. Sniper kaprům chutná a CC moore zůstává bez povšimnutí. Jeho čas prijde s větší rybou. Prestože jsou kapri v super kondici a bojují co můžou, velikostně naše touhy nenaplňují. Většina ryb je kolem 3-4kg. Solidně reagují na nástrahy s PVA naplněným peletami pod malým i velkým háčkem, z krmného místa či mimo něj. Kolem poledne však aktivita opadá. Premýšlím co dál a prohlašuji, že nebýt línej, hodím tam red halibutku 12mm nadlehčenou umělou kukuricí a určitě by to jezdilo. Aleš se vyzývavě pousměje a to je pro mne impulz. Letí to tam. Na jeden prut s 10 háčkem tato sestava a na hrubší montáži prezbrojuji na dvě 20mm kuličky SNIPERA. Záběry na peletu jsou otázkou okamžiku, až jsem prekvapen. Mile prekvapen. Celé odpoledne to jezdí jak na soukromáku. Den utekl a už se zase stmívá. Co budeme dělat se signalizací, zní otázka. Celej den se skoro nerozezněl hlásič a my reagovali na pohyb špice. Mám nápad, který ihned realizujeme. Baterku instalujeme zboku na strom, tak aby osvětlila všechny čtyri špice. Super, funguje to. Rybky koušou, ale čas konce doby lovu se nekompromisně blíží. Je za pět deset a já zasekávám. Opět jde o dorostence, ale zdolávání je i presto vzrušující. Kapra mám už pár metrů pred sebou a za mnou o sobě dává vědět druhej prut. Aleš zahazuje podběrák a seká. Jde o stejnou sortu. Kapr bohužel zajel do parezů a uvolnil se. Druhému dávám svobodu a jde se spokojeně spát.

Ráno je podstatně teplejší než predešlé a aktivita na hladině není již taková. No snad půjdou. Na nástrahách a montážích nic neměníme. Zbývá nám posledních pár hodin lovu. S rozedněním opět pricházejí záběry ryb již standartní velikosti. Chytáme dokonce i několik dablů. Čas je nekompromisní a my pomale balíme a vyrážíme k autu. Cestou lodí diskutujeme o tom, co jsme mohli udělat líp, jak selektovat efektivněji velkou rybu, ale i tak jsme oba spokojeni. Sice jsme spousty záběrů pozbyli , ale na breh se podívalo něco kolem dvaceti kaprů mezi 3-6kg. Výprava super, tak teď jen nanosit bagáž do auta a domů. Prirážíme ke brehu a Aleš jde pro auto. Už z dálky slyším jeho klení a je mi jasné, že něco není v porádku. Po bližším okouknutí auta je mi vše jasné. Obě prední kola jsou prázdná. Nevadí, máme kompresorek. Ale to by si dotyčný nesměl dát tu práci a propíchat obě pneumatiky. Super. Takže naše výprava se prodlouží o nějakou hodinku a Alešovi prodraží. Naštěstí nám kamarád Mirek priváží náhradní „obuv“ a my můžeme ukončit naši výpravu.

S práním, ať nenarazíte na primitivní ………, Petrův zdar mishak