Znovu na Labi část 1.

V polovině září jsme vyrazili na dlouho očekávanou týdenní výpravu opět za Jirkem na řeku Labe. Oproti loňsku jsme posunuli termín kousek do září, aby teploty už nebyli tak vysoké a do poslední chvíle tomu taky vše nasvědčovalo, ale bohužel dlouhodobější předpověď nevyšla a zrovna na náš týden vycházeli znovu poslední vedra tohoto roku atakujicí 30 stupňů. No nic musíme se s tím nějak vypořádat...

 

Výpravě předcházeli samozřejmě nekonečné telefonáty s Jirkem o volbě místa i úseku. Vsadili jsme nakonec na nám víc známý úsek, kde jsme lovili i loni, ale místo bylo kousek výš proti proudu. Krásné místo na pomalejší straně zatáčky s písčitou pláží se jevila jako dobrá volba. Jedeme tam. Na tuto výpravu jsem si naválel svoje osvědčené zbraně kořeněná játra, oliheň i novinku jahodu, vše ve 24mm, celkem něco přes 30kg a trochu extra tvrdých kuliček větších průměrů, aby odolali místní bílé rybě, kterých je tu až moc.

 

Jirka s manželkou dorazili na místo už ve čtvrtek, aby nám ho někdo nezasedl. Po cestě přijímáme pozitivní zprávy, že Jiří chytl sumce a od kapra měl taky záběr. Super. My přijíždíme v pátek večer , aby jsme si vše nachystali a připravili na lov. Chvíli po příjezdu sice padla tma, ale to nám nevadí. Jedna noc k dobru za to stojí. Pruty můžeme nahodit až o půlnoci. Na tomto úseku je ještě v září povolen lov nonstop. Do půlnoci si ještě projíždíme vodu na člunu s echolotem, aby jsme aspoň trochu věděli co je na dně. Já mám na kapry celkem jasno. Mírný zlom na rozhraní písku a měkčího dna asi 20 od břehu se ukazuje jako jasná volba. Zatím tomuto místo budeme věřit. Nechce se nám pouštět do vyvážky na protější břeh, jelikož je tam dost proud a jezdí tam taky lodě i ostatní rybáři. Já jsem úplně na pravo po proudu, tak se snažím pruty nacpat hodně do prava a podél břehu, abych kluky moc nezavíral. Standa je úplně nalevo a má tam zajímavé místo se stulikovým polem, za které umisťuje svoje nejlepší zbraně na sumce. Uvidíme... 

 

 Ve vodě leží celkem osm prutů. Čtyři na sumce a čtyři na kapra. První noc proběhla naprosto klidně. Další den vylepšujeme místa, aby bylo vše opravdu v "topu",jenže jak se zdá ani to nám k záběru moc nepomáhá. Panuje podle předpovědi strašné vedro. Na břehu se není kam schovat. Ještě, že máme sebou deštníky. Další den mám záběr, ale je to jen menší kapřík asi 55cm. Nějak se začít musí. Menšího kapříka zdolává i Jirka. Zkouším taky vyvést jeden prut podél břehů vedle stulíku na tygří ořech ve snaze přelstít nějakého amura. Jenže nenasytné plotice obřích rozměrů mi to kazí. Atakuji doslova vše, co tam padne a dříve nebo později se stejně pověsí na háček. Na tyto piraně jsem se řádně připravil a udělal jsem si doma extra tvrdé boilie. Třetí noc se podařilo Jirkovi udělat záběr od sumce na lína a výsledkem byl pěknej sumeček 120cm. Standa je zatím bez záběrů od sumce i přesto, že má svoje nástražní ryby na zajímavých místech. 

 

Začínáme různě spekulovat. Čekali jsme, že to bude daleko lepší. Už by se mohl objevit i nějaký lepší kapřík. Zkoušíme i dva pruty dát do koryta na druhou stranu do proudu na odpadávaci kámen. Bohužel další noc se opět nic neděje a až ráno zdolávám z koryta zase malého kapra asi 50cm. Znovu nás spaluje sluníčko a my nejspíš přijedeme domů, jak z dovolené u moře. Jsme tady jako na pekáči.

 

 

Hlavou se nám začíná honit myšlenka na změnu místa. Když to je tady takhle tak se stěhování asi nevyhneme. Po krátké ranní poradě jsme rozhodli, že se přemístíme kousek výš proti proudu. Na tomto místě jsem lovil s Jirkem na jaře a už ho máme trochu "najeté". Budeme blíž okysličené vodě a to je v těchto vedrech rozhodující faktor. 

Na nic sme nečekali a vrhli se do balení věcí. Jsme zabalení celkem rychle, protože balíme vlastně jen tak na hrubo. Nějaké věci dáme do člunu a přejedeme po vodě, zbytek do aut. Je to kousek. Nové místo nám vlévá novou krev do žil a s radostí znovu rozbalujeme tábor.

 

Pokračování příště...