Závody Korytník 30 hodin

Na tyto závody jsem jel opět s Vitalim, tak jako na červnovou 24 hod., kde jsme se umístili v první třetině startovní listiny. Takže na podzimní závody jsme vyrazili s oněco lepšími znalostmi zdejší vody, už jen dobře vylosovat. Vylosoval jsem číslo 18, které se nachází asi v polovině rybníka. S losem jsme byli spokojení akorát jsme chytli vedle sebe na devatenáctce Davida Sedláčka z hnutí Lastie s Tomem z Jemnice. Takže souboj jak má být. Po nanošení věcí a nutné přípravě byl závod zahájen. Většinou jsme chytali na co nejmenší nástrahy, protože zdejší ryby nejsou zvyklé na stálý tlak rybářů a závody jsou zde zhruba třikrát do roka. Myslím, že proto ryby jen poplašeně projíždí a sem tam něco sezobnou, takže nemá cenu nějak masivně krmit. První záběry přišly zhruba po deseti minutách a to z druhé strany pod břehem, jednalo se o meší kapry do dvou kilogramů. Po dvou rybách jsme na nějaký čas přestali chytat, zato David už měl na kontě několik kaprů, amůra a dokonce i jesetera. To nás celkem znervoznilo, hlavně aby jsme neztratili kontak. Začalo se nám dařit dělat celkem pravidelné záběry a naše konto ulovených ryb s potěšením narůstalo. S večerem jsem měl strach, že budeme zase celou noc bez ryby jako už zde několikrát, ale můj cíl byl udělat 20 kg za noc. Nějaké kapry jsem během večera chytili. Kolem půl druhé se mi podařilo ulovit místního ,,hnusáka" 130 cm a 10,5 kg těžkého jesetera. Do rána jsem se nezastavil a 20 kg za noc padlo. Podle toho jak jsem tak sledoval okolní rybáře , tek přes noc nikdo nic moc nechytl a to nám dalo šanci trochu utéct ostatním. Po rozednění ryby přestaly úplně brát a záběry přicházely jen ojediněle. Podle zpráv od rozhodčích jsme věděli, že by jsme mohli být docela vysoko, ale ryby nám nešly a ostatní začaly celkem tahat, takže jsem se modlil aby byl už konec. Ve tři hodiny bylo všemu konec a my jsme tajně doufali, že bychom mohli být do šestého místa. Při vyhlašování výsledků jsem nejprve dostal cenu za nejtěžší rybu závodu. A pak když jsme nebyli ani do pátého místa, tak jsme s Vitalim mysleli na stupně nejvyšší a ono nakonec z toho bylo super 2.místo pro RKMB Už se moc těším na další závody na jaře. Zdar Bedřišák P.S: fotku jesetera nehledejte nějak nebylo kdo by fotil a nebo nebylo čím fotit, škoda