Velikonoce na Dyji

Je pátek ráno, 18.dubna a já s Iržím se vydáváme na čtyřdenní výpravu na naši oblíbenou řeku. Po cestě plánujeme, kde zhruba budeme chytat. Irži pro tentokrát nechává výběr lovného místa na mně. Po příjezdu k vodě jsme mile překvapeni. Moc rybářů tu není, a tak navrhuji, že prně řeku obhlídneme, a pak se uvidí. Jedeme proti proudu řeky nahoru. Tady nacházíme více rybářů. Po obhlídnutí řeky, jsme našli jedno pěkně schované a já navrhuji zde zůstat. Irži souhlasí, a tak začínáme vybalovat. Po vybalení, začíná to pravé rybaření. Mapujeme dno a rozmýšlíme, kam půjdou naše montáže. Já mam jasno. Na protější straně řeky je padlý strom ,přímo naproti mně, tak tam bude směřovat první montáž. Druhá poletí více nahoru proti proudu , kde se sklání ze břehunad vodu keřík. Irži má vybraných více míst. Konečně je nahozeno a my si přejeme, aby se nám tu dařilo. Bohužel, hodiny letí a blíží se večer. My jsme stále bez záběru. Je na čase udělat změnu, využíváme lodě a montáže vyvěšujeme na kolíček. Připravuji oba pruty, dávám sladké boilies, pokládám montáže a nezbývá než opět čekat. Ještě prokrmím místo kvašenou kukuřicí, abych se alespoň pokusil rybu na chvilku zastavit . Přeji si, aby jsem se dočkal pěkného kapra. První záběr mi přišel až večer. Byl to kapřík okolo 35cm. Prut už nevyvážím, ale jenom nahazuji. Neuteče ani hodinka a přichází další záběr. Bohužel jsem přeřízl o něco návazec a ryba zvítězila. Rychle dávám novou montáž a nahazuji. Bohužel jsem se dalšího záběru nedočkal. Následující den se nám vůbec nedařilo. Přes den nebyl ani jeden záběr. Irži zkoušel chytat i na feeder, ale bohužel taky nic . Já jsem se těšil zase na večer, kdy jsem si myslel, že záběr přijde. Bohužel, jak jsem se těšil na večer a krátil si čas vázáním návazců, myšlenkama někde pod vodou s kapry, okusil jsem na vlastní kůži ostrost svých háčků a byl nucen navštívit chirurgii v nejbližší nemocnici. Po návratu muselo vše co nejdříve do vody. Bohužel včerejší série záběrů se neopakovala.Třetí den byl zase bez záběru. Přes den vůbec nic . Vsadil jsem vše na poslední večer. Opět jsem vyvezl na kolík a dočkal se kapra 65cm 5,5 kg. Nebyl to žádný velikán, ale potěšil mě. Dále do odjezdu už se nám nepodařilo nic.

                          Ostré háčky a ječící pípáky Rosťa a Irži

Sdílet: