Když se sny plní......

Na svůj oblíbený srdcový revír jezdím něco přes dvacet let už od malička. Mám zde nachytáto spoustu pěkných ryb a to nejen kaprů. Co jsem se začal kaprařině opravdu věnovat, tak jsem si přál na této vodě velkého kapra přes 20kg. Víme, že tady jsou a každoročně se nějaký ten obr chytí, ale je jich tady opravdu málo. Každý rok také kolují fámy o velkých rybách, ale nezdokumentovaných a nepodložených. Nevěděl jsem jak dlouho mi to bude trvat, ale řekl jsem si, že takovou rybu tady jednou prostě chytím. Tento sen se mi letos splnil...

Jednoho dne mi volá bratranec Libor, že jede zkusit štěstí na tři dny od neděle do středy. Já jsem za ním přijel z úterý na středu. Do té doby Libor chytil několik kousků do 70cm. Po příjezdu jsem si řekl, že chci udělat určitě nějaký záběr, tak dávám jeden prut na násyp na skále s plovkou a pva a druhý dávám na největší hloubku 8,5m, kde věřím ve větší rybu. Ve středu brzy ráno se mi ozývá levý prut z hloubky a já hned vím, že na druhém konci není žádný drobek a tak jsem v tu ránu na lodi a letím zaním. Ryba se pořád drží okolo skal a já se snažím ji odsud dostat na volnou vodu, protože nedávno jsem v těchto místech přišel o velkou rybu ve vázce, která tu nikdy nebývala a musela ji sem voda donést. Rybu se mi daří několikrát dostat od skály a už ji zdolávám na volnější vodě. Pod lodí se zablesklo tělo velkého šupináče. To že je až tak velký zatím netuším. Po půlhodinovém boji se mi daří rybu podebrat na první pokus. Štěstím jsem si vykřikl! Když se snažím rybu dostat do lodě nemůžu ani uvěřit jak je těžká. Když jsem kapra dovezl na břeh, bratranec mi říká : „ty vole ty vezeš dvacítku, ne?!“ Já jsem byl trochu víc při zemi, ale když jsem nesl kapra na podložku, tak jsem věděl, že je to stopro osobák. Když jsme ho zhoupli na váze, nevěřil jsem vlastním očí. Neskutečný! 21,41kg. Naměřili jsme mu 98cm. Neměl jsme slov. Pořád jsem jen opakoval: konečně je to tady, konečně! Tak dlouho jsem čekal! Po několika fotkách a krátkém videu odnáším tohoto mohykána spátky do vody a kochám se při odplouvání mojí životní ryby... hlavou mi v tu chvíli problesklo, že se mi na tomto revíru už větší rybu asi v životě ulovit nepodaří...  Hodně lidí si myslí, že na tak staré vodě musejí být kapři přes 30kg. Já si toto bohužel nemyslím, jelikož je tento revír hodně studený a přirozené potravy tu také není zase tolik jako např na Pálavských přehradách. Je zde také obrovský tlak rybářů.

Jsem neskutečně šťastný, že se mi podařilo ulovit (aspon co víme) jednoho z největších kaprů co byl na tomto revíru  zdokumentovaný. Už nesčetněkrát jsem si v hlavě promítal jestli se někdy dočkám a jaké to bude. A ono to přišlo...

Kapr zabral na kořeněné boilie s ovocnou esencí vlastní výroby, obalené v těste z tytéž směsi s pepřovou plovkou. Toto mě také utvrdilo v tom, abych se vydal, co se týče nástrah a návnad vlastní cestou, jelikož tento recept jsem měl v hlavě už dlouho. Osud to tak asi i chtěl, protože první ryba co na to zabrala, je tady ten můj neskutečný osobák!

Díky sv Petře...

S pozdravem Tomasson